Veverka kapská  

Samice je březí 25-28 dní a rodí 1-6 mládat, která jsou zpočátku holá a tráví první dny života v podzemní noře.
Žije až 6 let.délka těla 22,5-26 cm, délka ocasu 20-25 cm, hmotnost 0,7-kg.
Živí se pupeny, hlízy, semena, hmyz, vejce.
Veverky žijí v početných koloniích. Rády se sluní.
Při tom panáčkují a ocas mají volně natažený na zemi. Cítí-li se ohrožené, překlápějí ocas nad hlavu.

 

   

Veverka obecná Za dne se živí,provádí očistu,přemisťuje se po stromech,vyhřívá se na slunci nabo si dělá zásoby potravy.Její spižírna může obsahovat až 100 kg potravy.Nepřezimuje,ale v zimě snižuje svou aktivitu.Samička je březí  38 až  40  dní a  rodí 1 až 10 mláďat,obvykle však 3 až 6.Živí se hlavně zrním.Žere také kůru,oříšky,žaludy a někdy vejce,která vykrádá z ptačích hnízd.   Potkan Je to všežravec.Latinský název Rattus norvergicus.Rozšířen po celém světě.Dnes jako domácí mazlíček.Žije cca 3 roky.Velikost těla 25-30 cm,ocas 25-32 cm.Samička váží někdy i nad 200g a samec může vážit i nad 300g.Zbarvení:nejčastější jsou hasky(bílo černá varianta), aguti(hnědé, černé, bežové .atd),laboratorní potkani(bílý s červenýma očima), nunu neboli spinx(bezsrstí potkani), méně znamí jsou spooted(uši má víc dole než aguti), potkani s irskými znaky(hnědé zbarvení s bílým trouhelníkem na břichu), nealbínská skupina(bílý potkani s černýma očima).

 

Krysa obecná

Latinský název Rattus rattus.Měří 16 až 24 cm,ocas 18 až 26 cm.
Váží 150 -250 gramů.Rozšířena po celém světě.
Jako potravu preferuje semena a ovoce,ale může se živit i jen hmyzem,mrtvými
živočichy,výkaly a odpadky.
Krysy obecné obvykle žijí v malých dvaceti až třiceti hlavných skupinách,ale bez hierarchie.
Základní zbarvení je černé,ale vyskytuje se též s hnědým odstínem srsti,na břiše jsou šedé nebo bílé,nohy jsou bělavé nebo růžové.
Samice po 20-24 dnech rodí 4 až 10 mláďat.
Dovede velmi dobře běhat,skákat,plavat i šplhat,staví hnízda z větévek a trávy,ale často se usídlí v nějáké dutině.
 
 

Bobr evropský
 
 
 Latinský název Castor fiber.
Rozšířen ve Skandinávii.
Měří 73-130 cm.,ocas 21-30 cm.
Tento největší evropský hlodavec žije stejně a má podobný vzhled jako bobr kanadský.
Buduje hráze,ale pokud jsou vhodné podmínky,
tak také hrabe jednoduché nory v říčních březích,které ústí pod vodou.
V zimě se živí kůrou a větvičkami a v létě nejrůznější rostlinnou potravou.
Bobři jsou monogamní(1 samec má jen 1 samici)a tvoří trvalé páry.
Samec se však někdy páří i s jinými samicemi.
Na jaře se rodí až 8,obvykle však 2 až 3 mláďata.
 
   
 
 
    Činčila vlnatá
 
 Latinský název Chinchilla lanigera.Rozšířena v Bolívii a Chile.
Měří 22,5-38 cm,ocas 7,5-15 cm.Má velké boltce,velké oči a huňatý ocas.
Žije v koloniích až 100 jedinců,někdy i více.
Ukrývají se v prohlubních a skalních puklinách.
Živí se jakoukoliv dostupnou rostlinnou potravou,
přičemž se vždy posadí a drží sousto v předních tlapkách.
Samice jsou větší než samci a jsou k sobě nesnášenlivé.
Rozmnožují se v zimě,mívají obvykle dva vrhy po 1 až 6 mláďatech.
Doba březosti je 111 dní a mláďata sají 6 až 8 týdnů.
Činčila má zvláště jemnou srst,což způsobilo,
že je dnes v přírodě velice vzácná,i přesto,že je na celém světě chována pro kožešinu uměle.
 
 
     
 
 
  Kapybara                                                                                
 
Latinský název Hydrochaeris hydrochaeis.
Rozšířena v  Panamě.Měří 1 - 1,3 m,ocas zakrněl.
Tráví většinu života na vodě a výborně plave a potápí se,
mezi prsty na předních i na zadních nohou má částečně vyvinuté plovací blány.
Živí se rostlinnou potravou včetně vodních rostlin.
Žijí v rodinných skupinách a jsou aktivní za soumraku a úsvitu.
Samci a samice vypadají stejně,ale pachová žláza na čenich je větší u samce.
Páří se na jaře a po asi 15 až 18 týdnech březosti se rodí 2 mláďata.

 

Ondatra piřmová

Latinský název Ondatra zibethicus.Měří 23 až 35 cm,ocas 20 až 25 cm.Váží 0,6-2 kg.Rozšířena v severní Americe,v západní Evropě a ve východní Asii.Žije obvykle ve skupinách do 10 členů,vyhrabává v březích nory nebo staví obydlí podobná bobřím hradům z bahna,rostlinných stébel a větviček.Živí se rákosím a jinými vodními rostlinami,příležitostně loví raky,žáby,ryby a měkýše,hlavně škeble.Samice staví hnízdo v suché komoře pod zemí nebo na plošině uvnitře hradu,kde vrhá 1-3 mláďata.Pižmivý sekret používá spolu s trusem a močí ke značení teritorií.

 

Pískomil velký

Latinský název Rhombomys opimus.Rozšířen v Íránu,východně od Mongolska a Číny.Biotop:vyprahlé křoviny. Měří 16-20 cm,ocas 13-16 cm.Je to přizpůsobivé zvíře,které mění chování podle prostředí.Je býložravý a na zimu si shromažďuje v podzemních norách až 60 kg zásob.Během zimy je velký počet pískomilů uloven norky,hranostaji,sovami a liškami.Na jaře se však díky vysoké reprodukční schopnosti kolonie záhy doplní.Další druhy:pískomil mongolský,pískomil polní,pískomil chluponohý,pískomil marocký,pískomil indický,pískomil křečkovitý  a pískomil tlustý.

Omlouvám se,ale fotku pískomila velkého jsem nesehnala,a tak se musíte spokojit s neméně pěknějším pískomilem mongolským:-)

Lumík sibiřský

Latinský název Lemmus sibiricus.Měří 12 až 15 cm.Ocas(spíš ocásek) 1 až 1,5 cm.Váží 45 až 150 gramů.Rozšířen v severovýchodní Evropě až severní Asii,Aljašce až severozápadní Kanadě.Žije ve velkých koloniích a je velmi plachý.Podniká sezonní migrace na malé vzdálenosti mezi otevřenými travinatými společenstvy s keři a mokřady na výšinách a nížinami s vyššími porosty,kam se stěhuje na zimu.Jeho migrace jsou mnohem méně dramatické než migrace lumíka norského,jehož populace jsou někdy hnány instinktem tak ,že se pokoušejí přeplavat řeky a zlézat skalní útesy.jeho potravou jsou mechy,ostřice,různé byliny a měkké větve,někdy i ptačí vejce.Samice buduje hnízdo z trávy a vlastní strsi a po osmnáctidenní březosti vrhne až tucet(myslím že jsem to vysvětlovala u kakadu)mláďat.

 

Promykovití

  Surikata
 
  Latinský název Suricata suricatta.Rozšířena v Africe.
Měří 25-31 cm,ocas 19-24 cm.Patří do příbuzenstva mangust a promyk.
Má protáhlé tělo a krátké nohy typické pro tutu čeleď.
Základní zbarvení bývá šedohnědé až světle šedé s tmavými příčnými pruhy na těle,
tmavými boltci a čenichem a světle zbarvenou hlavou a hrdlem.
Často se v sedě sluní nebo leží na prohřáté zemi,pokud se chce ohřát,nebo se naopak ochlazuje v noře.
Jsou to společenská zvířeta,žijí v rodinných skupinách a
někdy se několik rodin spojuje do větších,až 30členných skupin.
Výborně hrabou a budují si nory s několika chotbami a komorami.
Jejich pestrý jídelníček obsahuje hmyz,pavouky,stonožky,štíry,malé savce,
hady,ptáky a jejich vajíčka,ještěrky,plže,kořínky,plody i další rostlinnou potravu.
Samice rodí 2 až 3 mláďata(někdy až 5) v podzemním doupěti vystlaném trávou.
Doba březosti je asi 77 dní.

 
 
 
 
  Mangusta žíhaná
 
 Latinský název Mungos mungo.Rozšířena v Africe.
Měří 30-45 cm,ocas 20-30 cm.Má krátké tělo,čenich i ocas.
Zbarvení kolísá od olivově hnědé po červenavě šedou,na hřbetě se od plecí po ocas střídají světlé a tmavé pruhy.
Je aktivní ve dne-za horka jen ráno a ve dne-a někdy i vychází za měsíčných nocí.
Umí šplhat i plavat a při hledání potravy se chová hlučně a nebojácně.
Často rozhrabává půdu a hledá kořist-hmyz,pavouky,štry,stonožky,žáby,ještěrky,hady či ptáky.
Živí se i plody,výhonky a vejci,které válí přes kameny,aby rozbila skořápku.
Žijí v rodinných tlupách tvořeny až 30 zvířaty,které se vždy po několika dnach stěhují do jiného území.
Samice rodí v noře 2 až 6 mláďat po asi 8 týdnech březosti.
Další druhy:mangusta tlustoocasá a mangusta tmavá.
 
   
 
                                                                                                                                                                                                        Lasicovití
  Hranostaj
                                                                                                                                                            
  Latinský název Mustela erminaea.
Rozšířen v Evropě.Měří 24-29 cm,ocas 8-12 cm.
Kořist usmrtí mohutným a přesným kousnutím do zátylku.
Jeho hlavní potravou jsou  králíci a hlodavci,
ale loví i některé další savce-včetně druhů větších,než je on sám.
Živí se i ptáky,vejci,rybami a hmyzem.
Začátkem zimy ztrácí v severnější části svého areálu hnědé zbarvení a přelíná do čistě bílé srsti,
černý konec ocasu mu však vždycky zůstane.
V dubnu rodí samice 3 až 7 bezmocných mláďat. 
 
 
  Letní srst         Zimní srst 
 
 
 Rosomák
 
 Latinský název Gulo gulo.Rozšířen ve Skandinávii,Sibiři a Aljašce.
Měří 65-87 cm,ocas 17-27 cm.
Je to zavalitá,těžce stavěná šelma na svou velikost nesmírně silná
 a schopná usmrtit i zvířata mnohem větší,než je on sám.
Ačkoliv je hlavně masožravý,živí se často i bobulemi.
Je to samotář pohybující se převážně po zemi,ale umí šplhat i po stromech.
Samci obývají velká teritoria se 2 až 3 samicemi,k páření dochází v létě.
Samice rodí následující jaro 2 až 3 mláďata,obvykle po proudloužené březosti.
(zajímavé působení,které umožńuje páření ve vhodnou dobu a porody rovněž za nejpříznivějších podmínek,
i když interval mezi obojím je mnohem delší než nomální délka březosti.
Oplodněné vajíčko zůstává v klidovém stavu v děloze a jeho vývoj začne až po určité době klidu.)
 
   
 
 
  Jezevec
 
 Tento hrabavý živočich(hloubí díry v zemi jeko krtek) má charakteristickou hlavu s černobílým zbarvením.
Je velmi těžké ho pozorovat,nejlépe se daří před západem slunce,kdy se probouzí k aktivitě.
Nemá moc dobrý zrak,k chytání kořisti využívá spíš sluch a čich.
Své doupě i okolí udržuje v čistotě.
Doupě,které dědí z generace na generaci,tvoří obrovský,až čtyři metry hluboký labyrint chodeb.
Samice je březí 2 měsíce a rodí 1 až 5 mláďat.
Je to všežravec,živí se drobnými živočichy(žížalami,krtky),hmyzem,plody nebo medem.
      
   
  "Moderní" jezevec žijící v odpadních stokách   
 
 
 
                                                                                                          Řád:Chudozobí
 
 
 Mravenečník velký
 
 Je to savec živící se mravenci a termity.Na předních tlapách má mohutné drápy.Jimi rozbije mraveniště nebo termitiště,vnoří do něj podlouhou vřetenovitou hlavu a začne hodovat.Na lepkavý jazyk dlouhý 40 cm se nalepí hmyz,mravenečník jazyk pravidelně zatahuje dovnitř a potravu polyká.Je schopen zhltnout víc než 30 tisíc mravenců a termitů za den.Váží 18 až 40 kg a měří 1 až 1,2 m(navíc má ještě stejně dlouhý ocas.Samiceje březí 6 měsíců a rodí obvykle 1 mládě,které rodí v září,sterá se o něj a nosí ho na zádech,dokud není schopno se samo živit. 
 
 
   Mravenečník velký
 
 
  Mravenečník mexický
 
  Mládě mravenečníka čtyřprstého
 
 
 
 
 
  Lenochod  dvouprstý
 
 
 Má malou hlavu,kterou může otáčet až o 270 stupńů.Většinu času tráví spánkem (minimálně 18 hodin denně),a když je vzhůru,všechno dělá spomaleně.I trávení má zpomalené.Někdy potřebuje celý týden na strávení jednoho jídla.Má zahnuté dlouhé drápy,které mu umožňují pevně se zavěsit hlavou dolů na stromě.Ze stromu  slézá jednou za 8 až 10  dní,aby mohl vyměšovat(Pro ty co nechápou:aby mohl dělat potřebu).Páří se na stromě a samice je březí 6 až 11 měsíců.Rodí 1 mládě a ono se hned po narození přichytí matky a ta ho nosí na zádech až 2 roky.Požírá především listy a výhonky,plody,větvičky,květymkořínky a výjmečně drobné živočichy.Na 1 km potřebuje asi čtyři hodiny.Ve vodě umí plavat nebo se nechá unášet proudem.
 
 
   Lenochod dvouprstý
          
  A že byjste neuhádli,jak se jmenuje tenhle.....................no jasně ,je to lenochod tříprstý
 
 
A mamina s miminam-samozřejmé tříprstí
 
 
 
                                                                                                                                                Zajícovití
 
  Zajíc polní
 
 Má výrazně delší uši než králík.Zadní nohy jsou klíčem k jeho velké rychlosti.Má typický běh-běhá ze strany na stranu a do toho několikrát vyskočí.V období páření zajíci mezi sebou bojují,dávají si rány předními packami.Samice je březí 42 až 53 dní.V mělkém důlku samice rodí obvykle 1 až 7 mláďat.Novorozenci již mají srst,vidí a dokonce jsou schopni kousat trávu.Podobně jako u hlodavců(zajíc není hlodavec-to je novinka,co?)řezáky namají na vnitřní straně sklovinu a neustále rostou.Je vegetarián.Živí se obvykle výhonky,trávou,obilím,větvičkami,listy a plody keřů.V zimě se živí větvemi,pupenci a kůrou některých stromů.
 
   
 
 
 Králík
 
Když cítí nebezpečí,tluče o zem zadníma nohama a upozorńuje tak ostatní králíky.Pak se rychle běží schovat do své nory.Nora bývá obrovská,někdy až 3 metry do hloubky.Rodí se v noře na jemném pelíšku vyrobeném z matčiných chlupů.Mlád´ata jsou při narození bez chlupů a matka je hlídá pouze pár minut denně.Samice je březí 1 měsíc a rodí od 2 do 7 mlád´at.Ráno s východem slunce a  večer při západu vyrážejí na louku žrát trávu a lízat vodu z rostlin.Je to býložravec,živí se trávou,kořínky,listy a kůrou.
 
 
  Siamský žlutý
  Český strakáč
  Činčila malá
  Durynský
  Hermelín
Ruský černý
  Zakrslý beran 
  Zakrslý rezavý



                                                            Hmyzožravci

Ježek západní

Latinský název Erinaceus europaeus.Měří 22 až 27 cm.Váží 0,9 až 1 kg,tedy 0,009 kg(fyzika mi nikdy moc nešla).Rozšířen v Evropě.Je pokrytý hustými bodlinami,potuluje se  v noci městskými parky či zahradami,vyskytuje se v živých plotech,v polích a  lesích a loví červy,hmyz ,pavouky a dalí malé živočichy a vydává přitom chrochtavé zvuky.Ve dne se skrývá v hnízdě z trávy a listí pod křovím nebo kládami nebo ve starém doupěti.Během zimního spánku se může za vlahých nocí probouzet a hledat potravu.Páří se od května do října,březost trvá 31 až 35 dní.Rodí 4 -5 mláďat,bodliny se ojevují již během první hodiny po porodu.




Rejsek obecný

Latinský název Sorex areneus.Měří 5-8 cm,ocas 2,5-4,5 cm.Váží 5-14 g.Rozšířen v Evropě až po severní Asii.Je to jeden z nejmenších savců,přispůsobivý,útučný a velmi žravý.(Pár jich můžete potkat na cestě na Lysou-zašlápnuté).Každých 24 hodin musí zkonzumovat potravu o váze 80-90 % své tělesné váhy a jeho aktivita,kdy vyhledává potravu,má až deset vrcholů v závislosti na podmínkách.Potrava zahrnuje hmyz,červy i zdechliny.Dospělí žijí samotářsky,vyjma krátkého období páření na jaře nebo časně na podzim.Po 25 denní březosti se rodí až 7 mláďat ve zvláštním hnízdě ze suché trávy.

 


Krtek obecný

Latinský název Talpa europaea.Měří 12 až 16 cm,ocas 2 cm.Váží až 125 grtamů.Rozšířen v Evropě až po severní Asii.Je prakticky slepý,žije hlavně pod zemí v norách,vycházejících paprskovitě ze střední komůrky.Živí se žíželami a jinými půdními živočichy.Když je žížal hojně,krtek je ochromujee kousnutím a sní později,ale pokud tak neučiní brzy,žížaly se vzpamatují  a uniknou.Samice vyhrabává velkou hnízdní noru a po čtyřtýdenní březosti se ji narodí 3 až 4 mláďata.

  Do Milerova Krtečka má teda ještě hodně daleko.